O mě

Narodil jsem se 2.10.1975 v Praze.

Už na počátku základní školy jsem našel zálibu v poezii a vznikly první dětské pokusy a říkadla a nutno uznat, že mnohdy značně
nesmyslná :) Na střední škole se přidala ke komičnosti převážně milostná tématika. Po škole se někdy, k mému překvapení, dostavilo hloubavější
pojetí i vliv, té době poplatných skutečností a prožitků. Nicméně humor zůstal nezměněn. Druh poezie byl převážně lyrický s důrazem na dodržování rýmů,
a to bez asonací. Někdy došlo záměrně k porušení rytmu nebo metra. V současné době se již delší dobu zabývám, kromě stálice poeize, i psaním knih.
Obojí je pro mne způsob, jak se odprostit od běžných nástrah našeho světa. Kromě ventilace nahromaděných negativních vlivů, mi tvorba přináší velmi
příjemné, někdy až euforické pocity, u jejichž většiny věřím, že se daří přenášet z knih až k vám, ke čtenářům.

Poezie
Inspirace leží všude kolem, stačí se jen pozorněji dívat a mít oči, uši i nos otevřené. Velmi inspirativním jsou i pocity z dotyků.
Třeba pouhá cesta autobusem nebo procházka přírodou mohou být velmi podnětné. Někdy je prvotní nápad sepsán i během několika málo minut,
jindy jsou verše a sloky přidávány i několik týdnů. Když je báseň prvotně hotová, nastává období, kterému říkám "Ladění". Po dvou, třech dnech
si báseň znovu přečtu a začnu s úpravami, které zahrnují výměnu slov za vhodnější, výstižnější, melodičtější. Může dojít ke změně počtu veršů, metra nebo
rytmiky. Vzhledem k tomu, že jsem "Váha", je pro mě mnohdy obtížné toto Ladění ukončit :) Někdy jsem schopen báseň kriticky zhodnotit i po roce a ihned
zasáhnout. Zavání to perfekcionismem, což v některých případech nepopírám, ovšem individuálním. Plně ovšem chápu, že to, co je ideální pro mě,
nemusí být i pro ostatní. Základním mottem básnické tvorby je vyvolat ve čtenáři jakýkoliv pocit a reakci, od pobaveného pousmání, přes líbivé
pohlazení, až po kriticky opoziční nesouhlas. Pomyslnou třešničkou na dortu je potom docílení čtenářova zamyšlení nad právě přečtenou básní.

Fantasy romány
Již řadu let píši do malého fantasy šuplíku, jenž je pro mě nejbližším žánrem, díky své otevřenosti a neomezeným možnostem. Neexistují tu pravidla,
autor si je může definovat sám a klidně je porušovat... pokud vše náležitě odůvodní :) Dají se dělat zázraky, stejně jako totální destrukce ve světech
podobných našemu nebo naprosto odlišných. Je to žánr, kde fantazie nemá hranic. Psaní probíhá v daleko širším a náročnějším duchu, než je tomu u
poezie. Nejdříve musí vzniknout nápad. Pokud je námět dostatečně silný a je toho hoden, vznikne časová osa příběhu se všemi nejdůležitějšími událostmi,
jako je např. úmrtí jednoho z hrdinů, setkání hlavních postav, apod. Zároveň tím dojde k vytvoření rámce celého příběhu, jeho délky i obsažných informací,
jako jsou jména postav nebo kde je kdo v daný okamžik, aby nedošlo k hrubým chybám, např. setkání s již mrtvou postavou, apod. Po sestavení časové
osy následuje zdlouhavě náročné sepisování, úprava a mnohonásobná obsahová i jazyková korektura celého příběhu. Psaní neprobíhá plynule, ale
skokově. Tedy některé kapitoly v pozdější fázi knihy vzniknou dříve, než předešlé. Je to dáno momentálním rozpoložením, nápadem i vztahem k dané
kapitole. Jde vždy především o to, aby se čtenář bavil.

Závěrem
Kdybych měl svoji tvorbu k něčemu přirovnat, zvolil bych malování obrazů.
Snažím se tak svoji fantazii namalovat do knih, kterých si snad do budoucna užijete víc.